Rychlý prachy

Jednoduché, rychlé a dostupné půjčky

Rychlý kontakt
739 439 599

Bonita klienta

Bonita klienta

Pokud jste již v bance žádali o úvěr, určitě jste zaslechli pojem „bonita“ ať už klienta nebo žadatele o úvěr. Věděli jste však, co tento pojem znamená a k čemu banka onu bonitu zjišťuje?

Jednou ze základních operací banky je mimo jiné, právě poskytování úvěrů. Ty slouží jako zhodnocení prostředků do banky vložených (například peníze klientů na účtech). Tím, že banka poskytne úvěr (mimo jiné i např. z peněz klientů) se vystavuje riziku. Riziku, že dlužník nebude hradit splátky úvěru řádně a včas nebo dokonce vůbec. Tím se může stát pohledávka z úvěru pro banku nedobytná. Toto riziko se nazývá úvěrovým rizikem. Z hlediska udržení platební morálky (takzvané krátkodobé likvidity) se musí banka proti tomuto riziku chránit.
Možností jak se proti tomuto riziku chránit je více, nicméně nejznámější z nich je eliminiace tohoto rizika. To znamená, že banka poskytne úvěr pouze žadatelům, které shledá tzv. jako bonitní klienty. To jsou právě klienti, u kterých banka posoud vysokou pravděpodobnost, že případně poskytnutý úvěr splatí.

Vyšší bonita – nižší úroková sazba

Banka si tedy tuto bonitu resp. jeho předpokládanou schopnost splácet úvěr musí zjistit. K tomu slouží tzv. scoring. Na základě tohoto scoringu banka určí výši úrokové sazby (obvykle roční úrokové sazby p.a.) Obvykle platí, že čím vyšší bonitu žadatel má, tím nižší úrokovou sazbu dostane resp. banka nabídne. Důvod je až překvapivě jednoduchý. Hůř bonitní klient znamená pro banku větší úvěrové riziko a to si banka kompenzuje právě vyšší úrokovou sazbou.

Podle čeho si banka bonitu zjišťuje?

Banka bonitu zjišťuje na základě mnoha faktorů. Do hodnocení vstupují i osobní údaje klienta, jako jsou:
– věk – čím je klient starší, tím je pro banku rizikovější

– pohlaví – statistiky jednoznačně ukazují, že muži mají větší tendence nesplácet

 – dosažené vzdělání – čím vyšší, tím je klient z hlediska banky méně rizikový

– zaměstnání – některá zaměstnání jsou podle finančních institucí více riziková a některá zase méně. Například doktoři jsou z hlediska rizikovosti méně rizikoví.

– rodinný stav, počet dětí – čím méně závazků klient má, tím lépe pro něj

Dále banka posuzuje příjmy žadatele. Jedná se o příjmy trvalé, u nichž se předpokládá jejich trvání i v budoucnu – např. příjmy ze samostatně výdělečné činnosti, příjmy ze závislé činnosti, příjmy z pronájmu, rodičovské příspěvky, příjmy z invalidního důchodu apod. U zaměstnanců je (až na výjimky) vyžadován pracovní poměr na dobu neurčitou. V době podání žádosti o úvěr navíc nesmí být žadatel ve zkušební době.
Naproti příjmům vstupují do výpočtu bonity žadatele také jeho pravidelné výdaje. K těm nejčastěji patří platby nájemného, pojistného (na životní pojištění, pojištění nemovitosti či domácnosti, …), příspěvky na stavební spoření, doplňkové penzijní spoření, splátky leasingu, alimenty aj. Kromě těchto pravidelných plateb se do výdajů započítávají splátky úvěrů, které žadatel dluží. Dále je bonita ovlivněna úvěrovými limity na tzv. kontokorentních účtech nebo kreditních kartách, jestliže je žadatel jejich držitelem. 

V bonitě mám životní minimum. Co to znamená?

Příjmy doložené klientem bance se vždy sníží o částku životního minima. Ta je u každého klienta určena individuálně a spousta věcí ji ovlivňuje. Například počet vyživovaných dětí, počet dalších osob v domácnosti apod.
Jak bylo zmíněno výše, klient musí mít přijmy. Opět záleží na spoustě faktorů. Na konkrétních výdajích posuzovaného klienta, na počtu vyživovaných osob, na době splatnosti úvěru, na dalších nutných výdajích klienta apod.). Zjednodušeně se dá říct, že klient musí mít takové příjmy, aby pokryl všechny jeho výdaje a zároveň měl dostatečnou rezervu pro splácení úvěru.

Úvěrové registry bankám mnohé napoví

Kromě jiného pomáhá bance pro stanovení bonity klienta jeho úvěrová historie. Ta ukazuje na platební morálku klienta u minulých úvěrů (samozřejmě pokud klient takovou historii má). K tomu napomáhají úvěrové registry, kde lze o úvěrové minulosti klienta zjistit spoustu údajů. Mezi ně patří například informace o prodlení se splátkami úvěrů, opožděné platby mobilních operátorů apod.
Do registrů se zaznamenávají informace o všech existujících i již splacených úvěrech klienta. Pokud klient všechny existující i splacené závazky pravidelně splácí (resp. splácel), banka dá klientovi pozitivní hodnocení do jeho bonity. Pokud ovšem klient v minulosti své závazky moc nesplácel (registry poukáží na špatnou platební morálku), bude to mít pro posouzení klienta negativní vliv.
V České republice existují tři místa, kde se tato morálka zaznamenává. Jsou to tedy tři registry, do kterých banky nahlížejí. Jsou to:
– Bankovní registr klientských informací (CBCB, BRKI)

– Nebankovní registr klientských informací (CNCB, NRKI)

– SOLUS – zájmové sdružení právnických osob
Kromě bank jsou členskými organizacemi těchto sdružení i společnosti pro splátkový prodej, nebankovní poskytovatelé úvěrů, mobilní operátoři, dodavatelé energií (členové sdružení jsou uvedeni na stránkách jednotlivých registrů)

Nedostatečná bonita – pomůže spolužadatel nebo ručitel

Pokud žadatel projde posouzením, ale na něm se zjistí, že pro získání úvěru nemá dostatečnou bonitu, stále existují možnosti, jak bonitu zvýšit a na úvěr dosáhnout. Nejběžnějším způsobem jak zvýšit bonitu je přizvání úvěrového spolužadatele, chcete-li spoludlužníka nebo ručitele.
Tento spolužadatel by byl za splacení úvěru stejně zodpovědný jako sám klient. To znamená, že by banka mohla požadovat úhradu úvěru od spolužadatele.
V případě osoby, která se za klienta zaručí, resp. se stala ručitelem, banka nejprve bude požadovat splacení úvěru po klientovi samotném a teprve v případě, kdy klient nedodrží podmínky závazku a úvěr nesplácí, bude banka požadovat splacení úvěru od ručitele.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *